Štramberk a okolí

Zase jeden výlet s rodinou (plus dcerou kamarádů) za zábavou a poznáním za námi. Tentokrát jsme si prošli Štramberk a to zrovna v době poutní, kdy bylo ve Štramberku opravdu mraky lidí, což já osobně moc nemusím...

náměstí před obědem - to ještě šlo

po návratu z Sluneční stezky na Bílou horu - to už moc nešlo a posléze se to ještě zhoršovalo

Naštěstí se tato kvanta lidí objevila až po tom, co jsme se již vraceli zpátky na vlak směrem domov...

Po tom, co jsme si na náměstí dali oběd, jsme vyrazili k cíli cesty - na Sluneční stezku na Bílou horu.

Na co jsme se mohli těšit?

• Na 12 zastavení s jednotlivými znameními zvěrokruhu. U každého z nich je do kamene vyryto nebo někde v okolí napsáno slovo. Slova si stačí zapamatovat případně zapsat a máte poselství od Johna Lennona
• Na kamenné zdi můžete hledat do kamene vyrytá souhvězdí. Poznáte je podle symbolů znamení. Určitě tam najdete i to své.
• Na stezce je z různých druhů kamenů připravena hmatová stezka pro bosé nohy.
• Na konci stezky (pod Bílou horou) dojdete na místo s výhledem, sestávající z 12 křesel, kde každé křeslo patří jednomu ze znamení. V křesle najdete sešitek, kde se můžete třeba podepsat a napsat vlastnosti, které vás charakterizují, a pak si můžete přečíst, zda-li některé z nich nejsou podle podobné těm, které podle tvůrce sešitku charakterizují dané znamení?

Sluneční stezka

S rodinkou jsme se vydali z náměstí kolem kostela prudce do kopce k začátku této stezky - k památnému stromu - Lípě u Panny Marie

Od tohoto místa se šlo po zelené značce až na konec stezky. My jsme byli připraveni - z infocentra (na náměstí) jsme si vzali - informační list k vyplnění, a šli směrem vzhůru. Děti (syn 7 let, dcera kamarádů taky 7 let) to hodně bavilo - navíc jsou to děti soutěživé, které chtěly být vždy u dalšího znamení dříve. Co mne ale překvapilo víc, bylo , že za nimi spěchala i naše 2,5 letá dcera. No tu jsme museli trochu kroti, protože to nebylo ještě úplně na její svérázný typ chůze ;-).
Po chvíli jsme pohodovým tempem dorazili k hmatové stezce pro bosé nohy - zábava hlavně pro děti.

Na konci stezky bylo těch 12 křesel s sešitky pro každé ze znamení zvěrokruhu, kde jsme si dali drobný gáblík.

Při něm jsme si všimli, že nás možná prožene bouřka, a tak jsme se rychle sbalili a pádili dolů směr vlakové nádraží. Při tom všem jsem si ani nestačil udělat žádné fotky a to ani z toho krásného výhledu do krajiny, který se nám u těch křesel naskytl.

Po sestupu na hlavní ulici zábavy :-) jsme se již museli prodírat davy lidí. Zase jsem si připomněl to, co vím již dlouho, nelez na místa, kde se konají poutě... No nic, protože jsme spěchali na vlak (nechtěli jsme čekat navíc další hodinu), stálo mne to naštěstí tentokrát jen pár korun za pár blbostí pro děti.
Co jsme nedomysleli bylo lízátko pro 2,5 leté dítě, které bylo od toho lízátka tak zapatlané, že jsme museli chca nechca zaplatit 5 Kč, a na nádraží jsme navštívili záchodky - zlatá tečka na závěr.

Někdy příště, zdar!