Nature Trail Kannoures - Agios Nikolaos tis Stegis; Cyprus

I’ve always thought about taking a stroll by any river from its very spring, the first point some noticeable stream of water appears, until it joins the sea. What seems as a journey for months in central Europe could be quite easy on a Mediterranean island such as Cyprus. We managed to walk by the Karkotis for about 15 kilometres, more then half of its length. But lets start at the beginning. When we reached Mount Olympus (and a certain level of disappointment) and turned back to Troodos (which is covered in my previous post) we still had the second half of our voyage ahead.

The Kannoures - Agios Nikolaos tis Stegis spans for about 13 kilometres. When climbing up, it definitely takes one day as you need to gain over 900 metres in rocky paths that could be very slippery and dangerous once your feet get wet (and they sure will – you need to ford the Kakotis river about 20 times). The stroll down is still a bit dangerous but obviously less physically demanding.

Vždycky jsem se chtěl projít kolem nějaké řeky od jejího pramene až do míst, kde ústí do moře. To, co v srdci Evropy vypadá jako výlet na několik měsíců, se dá na středomořském ostrově, jako je třeba Kypr, zvládnout celkem snadno. Podél řeky Karkotis jsme ušli asi 15 kilometrů, větší část její délky. Ale začněme na začátku. Když jsme se vydrápali na Olympus (a dočkali se zklamání, o němž jsem psal v minulém článku), vydali se zpátky k Troodosu s vědomím, že nás stále ještě čeká druhá polovina cesty.

Přírodní stezka Kannoures - Agios Nikolaos tis Stegis je asi 13 kilometrů dlouhá. Pokud půjdete nahoru, zabere vám celý den. Musíte vystoupat přes 900 výškových metrů v náročném terénu kamenitých stezek, které mohou být kluzké a nebezpečné. Zejména, když máte mokré podrážky. Což máte skoro pořád, protože po cestě řeku Kakotis asi dvacetkrát přebrodíte. Cesta dolů je taky trochu nebezpečná, ale je alespoň méně fyzicky náročná.

Mapy.cz - the best trekking maps.

The trail starts next to another military base. When we were chilling at our hotel bar the evening before, two guys in military outfits came for a coffee. As you don’t expect soldiers hanging around in the mountains in the EU countries, I thought they were tramps or so (it’s a common thing in the Czech Republic – people dress like that, camp outside, drink a lot and sing – well, in a nutshell). But they were most likely actual soldiers having coffee before their duty. Anyways, I shouldn’t have taken any pictures, yet I couldn’t resist.

Stezka začíná hned vedle další vojenské základny. Když jsme večer předtím odpočívali v hotelovém baru, přišli dva chlapi v maskáčích a dali si kafe. V evropských zemích tak úplně nečekáte, že se budou v horách potulovat vojáci, a tak jsem si myslel, že to jsou trampi. Znáte to. No, asi nebyli, pravděpodobně šli prostě na kafe před službou. Fotit vojenské základny je samozřejmě zakázané, ale neodolal jsem.

The first few hundred metres aren’t really promising and you could think that the path would be pretty boring. No worries, though, this road leads to an abandoned mine and you’d leave it soon.

Prvních pár set metrů to vypadá, že stezka bude pěkně nudná. Ale nebojte, tahle silnice vede k opuštěnému dolu a vy z ní brzy sejdete.

River creek. In this section there is water only when the snow around melts.

Koryto řeky. V téhle části je voda jen když kolem tají sněhy.

Still no water, yet you can tell that the creek is humid.

Stále bez vody, ale je patrné, že koryto je vlhké.

Farewell, miners road! Here comes the real nature trail.

Sbohem, cesto! Tady začíná ta pravá přírodní stezka.

River creek... Still no water...

Koryto řeky, stále bez vody...

But then, suddenly, it appears.

Ta se pak ale náhle objeví.

A dried creek of one of many seasonal tributaries.

Suché koryto jednoho z mnoha sezónních přítoků.

One of the fords.

Jeden z brodů.

Another ford...

A další brod.

Several species of snakes live in Cyprus and some of them can be dangerous to humans. We didn't see any of them, yet we saw this skin right next to the road.

Na Kypru žije několik druhů hadů a někteří mohou být nebezpeční i pro člověka. Hada jsme neviděli, ale tuhle kůži hned vedle cesty ano.

Some parts of the path look surprisingly green and fresh, a view that’s rather uncommon in Cyprus.

Některé úseky vypadají až překvapivě zeleně, což je pohled, který se na Kypru moc nevídá.

Farewell, river. At this point, the path leaves the Karkotis. You will meet it again in Kakopetria.

Sbohem, řeko. Tady stezka Karkotis opouští, znova ji potkáte v Kakopetrii.

The locals collect mountain water in a very inefficient manner. It leaks every few metres.

Kypřané svádí horskou vodu hodně neefektivním způsobem, každých pár metrů jsou průsaky.

Well done! That’s the end of the trail. My next post will cover the Agios Nikolaos tis Stegis church, a UNESCO world heritage site which is just a bit further by the road to Kakopetria.

Uf! Tohle je konec stezky. V příštím postu se rozepíšu o kostele Agios Nikolaos tis Stegis, který je chráněnou památkou UNESCO. Dostaneme se k němu, když chvíli půjdeme po silnici do Kakopetrie.